Prunus serotina Erhr. – střemcha pozdní

Syn.: Cerasus serotina (Ehrh.) Poit. & Turpin; Padus serotina (Ehrh.) Borkh.

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Status: invazní neofyt

Popis: Keř až strom vysoký 3–20(–40) m, s rozkladitou korunou a větvemi rovnovážně odstálými. Kmen s borkou šedavě hnědou, v mládí hladkou, později podélně rozpraskanou; kůra aromatická. Mladé větvě kaštanově hnědé, lesklé, lysé, s žlutými lenticelami. Čepel eliptická, na vrcholu protažená v krátkou špičku, na okraji drobně pilovitá, kožovitá, na líci tmavě zelená, lesklá, lysá, na rubu roztroušeně chlupatá, světleji zelená. Květenství husté, válcovité, páchnoucí, zprvu přímé, později převislé. Květy bílé, kališní lístky vytrvalé, zůstávají na bázi plodu. Plody kulovité, zprvu červené, později tmavnoucí, až černé. Pecka vejcovitá, hladká.

Možná záměna: Domácí střemcha obecná (Prunus padus) má listové čepele na líci matné, mírně svraskalé, měkké na dotyk, na rubu převážně lysé. Zároveň má opadavé kalichy, které nejsou za plodu přítomné. Plody dozrávají rychle a jsou černé. Z nepůvodních druhů je podobná střemcha viržinská (Prunus virginica), která se vyznačuje hustě ostře pilovitými listy.

Rozšíření: Primární areál druhu zahrnuje Severní Ameriku, kde je běžnou dřevinou. Během několika posledních století se postupně dostala na zbylé kontinenty, kde má více či méně invazní potenciál. Druh lze pozvolna považovat za kosmopolitně rozšířený.

V Česku se raritně tato střemcha objevuje jako okrasná dřevina v 19. století, později se začala experimentálně pěstovat na písčitých půdách. V 21. století se intenzivně šíří, jak ze severozápadní Evropy, kde je dlouhodobě pěstována, tak z jádrových lokalit v Česku. Vysoká frekvence lokalit zahrnuje Bzenecko na jižní Moravě, Ostravsko-Karvinsko ve Slezsku, Královéhradecko ve východních Čechách a Českolipsko v severních Čechách. Hojným druhem je také v okolí pražské aglomerace, bodově lze nalézt po celé republice.

Ekologie: V primárním areálu je součástí široké škály lesních typů. Chová se jako pionýrská dřevina raných fází listnatých lesů, v pozdějších sukcesních fázích je spíše vtroušenou dřevinou podrostu. Snadno obsazuje paseky, holiny, požářiště a jiná narušovaná lesní stanoviště.

V Česku se objevuje ve smíšených až jehličnatých lesních porostech. Snadno invaduje monokultury borovic na píscích, doubravy na chudých půdách, v konkurenci habrů, lip a buků vytvářejících výrazný stín, zůstává obvykle roztroušenou složkou keřové etáže.

Strom s fenologickým optimem kvetení od května do června.

Poznámka: Střemcha pozdní se stala součástí lesního hospodaření ve víře ve zlepšení půdních podmínek málo úživných půd a jako atraktivní dřevina pro dřevozpracující průmysl. V zemích Beneluxu, v Dánsku a v severní části Německa a v Polsku se ukazuje tato představa jako lichá a druh zde zcela proměňuje lesní skladbu. Je vysoce ekologicky plastická, produkuje značné množství semen, rychle klíčí a v mládí je tolerantní vůči stínu. Byly dokumentovány invaze do nelesních biotopů, jako jsou vřesoviště, rašeliniště a suché trávníky, kde střemcha ovlivňuje cykly živin a zastiňuje bylinné patro. Socioekonomické dopady zahrnují snížené výnosy z dřeva ostatních dřevin, vysoké náklady na údržbu lesů a mýcení dřeviny, které jsou například v Německu odhadovány na 1000–1500 euro na hektar plochy.

K potlačení dřeviny se využívají chemické metody a mechanické odstraňování, které však dává smysl především u mladých semenáčů. V nelesních porostech byla úspěšně testována pastva koz, které dokáží zpracovat jedovaté kyanogenní glykosidy v dřevině obsažené.

Literatura:

Chrtek J. sen. (1992): Padus Mill. In.: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 448–451.

Kušková K., Kutlvašr J., Stanek M. et al. (2026): Prunus serotina in Europe: A comprehensive review of ecology, impacts and management of an invasive tree. – Perspectives in Plant Ecology Evolution and Systematics, 71, DOI:10.1016/j.ppees.2026.125932

Starfinger U. (1997): Introduction and naturalization of Prunus serotina in central Europe. In: Brock J. H. et al., Plant invasions: studies from North America and Europe, Blackhuys, 161–171.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!